Hydratace. Vážně stačí jen pít?

01Znáte to.

Ráno káva.

Dopoledne druhá.

Pak práce, telefon, oběd, další telefon a najednou jsou čtyři odpoledne.

„Já jsem dneska vlastně skoro nepila.“

Známe.

A někde vzadu v hlavě okamžitě blikne kontrolka:

To není dobře. Musím víc pít.

Jenže co se právě stalo?

Je naše tělo dehydratované? Pozná to naše pleť? A opravdu bychom měli celý den chodit s lahví v ruce a poctivě odškrtávat další decilitry?

Podívali jsme se na hydrataci trochu blíž.

A je to zajímavější než dva litry vody denně.

02Co je vlastně hydratace?

Úplně jednoduše?

Voda tam, kde ji naše tělo potřebuje.

Voda je prostředí, ve kterém naše tělo funguje. Potřebují ji buňky, krevní oběh, ledviny, mozek i regulace tělesné teploty.

A protože je pro nás tak důležitá, tělo její množství docela pečlivě hlídá.

Naštěstí samo.

Nemusíme mít Excel.

Žízeň není katastrofa.

Když vody začíná být relativně méně, organismus začne šetřit.

Ledviny jí méně pouštějí ven. Moč bývá koncentrovanější. A mozek nám pošle jednoduchou zprávu.

Žízeň.

Takže populární věta „Když máš žízeň, už je pozdě“ je trochu dramatičtější než realita.

Žízeň je u zdravého člověka součástí normálního systému, kterým si tělo hlídá vodní rovnováhu.

Ne siréna.

Spíš zpráva:

Hele, napil bych se.

Samozřejmě existují situace, kdy se na samotnou žízeň úplně spoléhat nechceme. Velké horko. Dlouhý sport. Horečka. Nemoc. A také vyšší věk, kdy může být pocit žízně méně výrazný.

V běžném dni ale naše tělo není úplně bezradné.

03Takže dva litry?

Ano.

Ne.

Tak trochu.

Evropská doporučení pracují u zdravých dospělých za běžných podmínek přibližně s 2 litry celkové vody denně u žen a 2,5 litru u mužů.

Jenže je tam jedno důležité slovo.

Celkové.

Není to povinných dva a půl litru čisté vody z lahve.

Vodu přijímáme i v čaji, kávě, polévce, ovoci, zelenině a dalším jídle.

A hlavně nejsme každý den stejní.

Den v kanceláři není totéž jako čtyři hodiny na kole v červenci.

Tělo není tabulka.

A ano. Káva se počítá.

Dobrá zpráva.

Káva nás při běžné konzumaci automaticky nedehydratuje.

Kofein sice může mít močopudný účinek, zejména ve vyšších dávkách, ale káva zároveň obsahuje – překvapivě – hlavně vodu.

Existují studie, ve kterých se při umírněném pití kávy u jejích pravidelných konzumentů hydratace významně nelišila od pití vody.

Takže sklenice vody ke kávě?

Příjemný zvyk.

Záchranná akce?

Ne.

Pět cappuccin místo vody celý den?

To jsme zase neřekli.

04A pozná to pleť?

Tady to začíná být zajímavé.

Protože máme trochu zažitou představu:

Budu hodně pít = budu mít krásně hydratovanou pleť.

Kéž by.

Voda je pro normální fungování pokožky samozřejmě důležitá. A některé studie ukazují, že u lidí, kteří běžně pijí málo, může zvýšení příjmu vody hydrataci pokožky mírně zlepšit.

Jenže kvalitních studií není mnoho a celkové důkazy jsou zatím poměrně slabé.

Takže další litr vody není kosmetické ošetření v PET lahvi.

Pleť totiž potřebuje nejen vodu.

Musí ji také umět udržet.

A to je velký rozdíl.

05Korejská krása tohle pochopila docela dobře

Kdo někdy zabrousil do korejské kosmetiky, mohl získat pocit, že odpovědí na všechno je hydratace.

Toner.

Essence.

Sérum.

Maska.

Krém.

A kdyby náhodou něco chybělo, určitě existuje ještě jedna vrstva.

Jenže pod tím vším je vlastně docela rozumná myšlenka.

Hydratovaná pleť není jen pleť, ke které dostaneme vodu. Je to také pleť, která ji dokáže udržet.

Nejsvrchnější část pokožky má vlastní ochrannou bariéru.

Můžeme si ji představit trochu jako zeď. Kožní buňky jsou cihly a tukové složky mezi nimi malta.

Když zeď funguje dobře, voda tolik neutíká.

Když je narušená, utíká snáz.

A přesně tady už kosmetická hydratace přestává být jen hezkým slovem na obalu.

06Co z korejské hydratace skutečně funguje?

Princip hydratace pokožky je vědecky velmi dobře popsaný.

Některé látky pomáhají vodu přitahovat a vázat. Jiné změkčují povrch pokožky. Další vytvářejí podmínky, které pomáhají omezit ztrátu vody.

Proto mají v kosmetice svoje místo například glycerin, ceramidy a další hydratační a bariérové složky.

Co už tak jednoduše dokázané není?

Že potřebujeme sedm kroků.

Nebo deset.

Nebo že čím více vrstev na sebe dáme, tím hydratovanější automaticky budeme.

Sedm vrstev neznamená sedmkrát lepší pleť.

A slavná korejská glass skin zatím není lékařská diagnóza.

07Je tedy na korejské péči něco opravdu jiného?

Něco ano.

Zajímavá studie porovnávala více než 350 korejských a čínských žen. Korejská skupina měla mimo jiné vyšší naměřenou hydrataci pokožky a nižší ztrátu vody přes kožní bariéru.

Zároveň častěji používala hydratační péči a ochranu před sluncem.

To samozřejmě neznamená:

Korejská kosmetika je nejlepší na světě.

Do výsledků vstupuje klima, prostředí, věk, životní styl a spousta dalších věcí.

Ale jedna myšlenka z toho vychází docela hezky.

Pravidelná péče o kožní bariéru dává smysl.

A to už není trend z TikToku.

08Potřebuje moje pleť hydrataci? Zkuste dnes večer malý test.

Umyjte si obličej tak, jak jste zvyklí.

Jemně osušte.

A chvíli na něj nic nedávejte.

Žádné sérum. Žádný krém. Nic.

A jen si všimněte, co vaše pleť dělá.

Je příjemná?

Nebo začne pnout?

Je hrubší?

Objeví se drobné šupinky?

Máte během chvíle chuť sáhnout po krému?

Není to samozřejmě laboratorní test a neřekne nám, kolik procent vody vaše pokožka obsahuje.

Ale vaše pleť vám tím něco říká.

Stejně jako žízeň.

A někdy stačí poslouchat.

09Suchá a dehydratovaná není úplně totéž

Tohle se často zaměňuje.

Suchá pleť souvisí mimo jiné s nedostatkem lipidů a stavem kožní bariéry.

U dehydratované pleti mluvíme především o nedostatku vody v její svrchní vrstvě.

A obojí se samozřejmě může potkat.

Proto někdy nestačí dodat něco „vodového“.

Potřebujeme zároveň pomoct pokožce, aby si vodu dokázala udržet.

A přesně proto neexistuje jeden hydratační produkt pro všechny.

10A co když dlouhodobě pijeme málo?

Jedno odpoledne na kávě pravděpodobně nebude životní tragédie.

Při skutečném nedostatku tekutin ale tělo začne vodu šetřit. Mění se množství a koncentrace moči, přichází žízeň a při výraznější dehydrataci může klesat fyzická výkonnost a zhoršovat se schopnost těla regulovat teplotu.

A co roky?

Tady je věda zajímavá.

Velká dlouhodobá studie našla souvislost mezi vyššími hodnotami sodíku v krvi v rámci normálního rozmezí – používanými jako jeden z nepřímých ukazatelů hydratace – a vyšším výskytem chronických onemocnění, rychlejším biologickým stárnutím a předčasným úmrtím.

Zní to dramaticky.

Takže ještě jednou:

Souvislost. Ne důkaz.

Z této studie neumíme říct, že kdo začne od zítřka více pít, bude žít déle.

To by byla hezká zpráva.

Ale zatím bychom si ji vymýšleli.

11Hydratace není soutěž

A možná je to celé jednodušší, než jsme si mysleli.

Pít průběžně.

Více při sportu a v horku.

Vnímat žízeň.

Nebát se kávy.

A nesnažit se večer ve 22:30 dohnat celý den litrem a půl vody jen proto, že aplikace ukazuje 43 %.

Tělo není challenge.

12A co s tím má společného LUMEI?

Vlastně docela hodně.
Ale nebudeme vám počítat sklenice vody.

Při péči nás zajímá hlavně to, v jakém stavu je vaše pleť právě teď.

Jestli potřebuje hydrataci.
Jestli potřebuje podpořit kožní bariéru.
Nebo jestli jí možná nejvíc prospěje, když na ni chvíli přestaneme zkoušet všechno, co právě běží na Instagramu.

I proto je nám korejský přístup k péči blízký.
Ne proto, že všechno korejské musí být automaticky lepší.
Ale protože myšlenka jemné, pravidelné péče a respektování kožní bariéry nám dává smysl.

A když máme pocit, že pleť potřebuje hlavně pořádnou dávku hydratace, výživy a trochu vrátit jiskru, máme v LUMEI rádi třeba péči THESERA H→.
Je to jedno z ošetření, po kterém má pleť dostat přesně to, co jí často chybí – péči, hydrataci a prostor znovu zazářit.

Možná je pro vás. Možná ne. To poznáme až podle vaší pleti. Třeba se někdy potkáme u nás v salonu a promluvíme si o tom.

A pokud jste během čtení dostali žízeň?
Klidně se napijte.
Ne kvůli nám.
Vaše tělo si právě řeklo samo.

Tak na zdraví 💗

---